Dlouhá cesta Bella ciao: Od jidiš písně k partyzánské hymně (La Repubblica, Itálie) | 18.01.2022, InoSMI

Skutečný příběh partyzánské písně „Bella ciao“ byl mnohokrát přepsán. Martin Schwartz z Kalifornské univerzity v Berkeley mi vysvětlil, že melodie „Kolein“ má výrazně ruský zvuk a pravděpodobně pochází z lidové písně v jidiš. Oblíbená píseň partyzánů byla „Fischia il vento“ („Vítr fouká“). Ale bylo to příliš “komunistické”

Tento materiál je publikován jako součást kampaně „Překlady čtenářů InoSMI.Ru“. Tento článek a komentáře k němu objevila a přeložila naše čtenářka Italia, za což jsme nesmírně vděční.

Odhalení tajemství nakonec stálo dvě eura. „V červnu 2006 jsem byl v Latinské čtvrti v Paříži v obchodě s gramofonovými deskami. Vidím jeden kompaktní disk s názvem: „Klezmer – jidiš swingová hudba“, dvacet skladeb v podání různých orchestrů. Koupím si CD a zaplatím tato dvě eura.

Uplynulo pár týdnů, jezdím do práce v autě a poslouchám tento disk. Najednou, aniž bych si toho všiml, začnu zpívat: „Una mattina mi son svegliato / o bella ciao, bella ciao, bella ciao, ciao, ciao. “. Zkrátka to byla hudba partyzánské písně „Bella ciao“. Zastavím se a přečtu si název a umělce. Stojí tam: “Koilen (3′.30) – Mishka Ziganoff, 1919”.

A pak začala moje cesta do světa jidiš a klezmer hudby. Chtěl jsem vědět, jak se židovská lidová melodie zrozená ve východní Evropě a poté emigrující do Spojených států na počátku dvacátého století stala základem hymny italských partyzánů.

„Skutečný příběh „Bella ciao“ byl mnohokrát přepsán. Ale Fausto Giovannardi, inženýr z Borgo San Lorenzo a náhodný turista v Paříži, objevil důležité spojení: již v roce 1919 se refrén písně hrál a nahrával v New Yorku. „Jak se později ocitl v Itálii,“ říká inženýr, „není nám dána příležitost to vědět. Možná to přinesl zpět italský emigrant, který se vrátil ze Spojených států.

A s tímto diskem, kopií disku z roku 1919, jsem začal své vyšetřování.

Všichni angličtí a američtí profesoři mi poskytli cennou pomoc. Martin Schwartz z Kalifornské univerzity v Berkeley mi vysvětlil, že melodie „Kolein“ má výrazně ruský zvuk a pravděpodobně pochází z lidové písně v jidiš. Rod Hamilton z Britské knihovny v Londýně tvrdí, že Mishka Tsiganov byl východoevropský Žid, možná Rus, a že píseň „Koilen“ je variantou jidiš písně „Dus Zekele Koilen“, což znamená „Little Coal Bag“, a existují nejméně dvě nahrávky této písně, jedna z roku 1921 od Abrahama Moskowitze a jedna od Morris1922.

Od Corneliuse Van Sliedregta, hudebníka z holandské kapely KLZMR, jsem dostal potvrzení, že „Koilen“ (také koilin, koyln nebo koylyn) nahrála Mishka Ziganoff (také Tziganoff nebo Tsiganoff) v říjnu 1919 v New Yorku. Říká, že skladba je založena na jidiš písni s plným názvem „malý pytel uhlí“.

Více než rok práce. Maxwell Street Klezmer Band z Harvard Terrace ve Spojených státech má ve svém repertoáru “Koylin”, takže najít noty bylo snadné. Snažím se hrát melodii. Toto je „Koilen“ Mishky Tsyganovové. Ale pochybnosti zůstávají. Jak může být někdo jménem Tsyganov Žid? Odpověď, kterou dostávám od Ernieho Grunera, vůdce australské skupiny Klezmer: Mishka Tsyganov byl „křesťanský cikánský akordeonista“, pokřtěný cikánský akordeonista, který se narodil v Oděse a poté si otevřel restauraci v New Yorku: uměl dobře jidiš a pracoval jako klezmer hudebník.

Ostatně historie „Bella ciao“ byla vždy složitá. Píseň se stala „oficiální“ hymnou hnutí Odboj až dvacet let po válce.

„Do roku 1945 ji zpívaly jen některé partyzánské skupiny v oblasti Modeny a okolí Bologni,“ říká Luciano Granozzi, profesor moderních dějin na univerzitě v Catanii. — Nejoblíbenější píseň partyzánů byla „Fischia il vento“ („Vítr fouká“). Bylo to ale příliš „komunistické“. Nejprve byla „transplantována“ do sovětské písně „Kaťuša“ z roku 1938. A slova nebyla dobrá, protože nenechávala žádné pochybnosti. “Vítr fouká, / bouře zuří, / boty jsou roztrhané, ale musíme jít vpřed: / zdolat rudý pramen, / kde vychází slunce budoucnosti.” A jak se vláda stává středolevou, „Bella ciao“ nahrazuje „Fischia il vento“. Byla politicky korektní a její odkaz na „vetřelce“ (vetřelec, první řádky písně “Bella ciao” doslova: “Jednoho rána jsem se probudil a viděl vetřelce” – pozn. překladatele) byl vhodný nejen pro Italskou socialistickou stranu, ale i pro křesťanské demokraty a dokonce i pro ozbrojené síly.

Jenner MELETTI

Kněz zakázal hraní ‘Bella Ciao’ na pohřbu

Frates, 03-05-08 14:16

Kněz zakázal hraní ‘Bella Ciao’ na pohřbu jeden partyzán a rodina zvolila civilní pohřební službu. PORDENONE (3. května) – Požádal, aby se “Bella ciao” hrálo naposledy v den jeho pohřbu. Ale kněz, který měl pronést pohřební kázání, partyzánskou píseň zakázal. I proto příbuzní bývalého partyzána Egidia Cozziho (80) zvolili civilní pohřeb před náboženským. Stalo se to v Castelnuovo del Friuli (Pordenone), partyzánské pevnosti na pravém břehu řeky Tagliamento, jak píše list il Gazzettino. Don Renato, kněz z Castelnuova, nedovolil orchestru být v kostele, a tak orchestr zahrál na civilním pohřbu všechny vlastenecké písně, které byly starému partyzánovi tak drahé.

Kněz udělal správnou věc, když zakázal píseň „Bella ciao“. Nemůžete použít náboženský obřad pro své vlastní účely.

Každý si vybere takový pohřeb, jaký chce. A on, chudák, stále věřil v dnešní levici (se spojenci útočícími na banky). Jak smutné.

Kdyby se situace obrátila, šokovalo by vás, kdyby se na pohřbu zpívalo „Faccetta nera“? (fašistická hymna napsaná v roce 1935 u příležitosti války v Habeši – ed. trans.). Jako pravičák ano.

Hattori-Hanzo

Kněz udělal správně, když to zakázal, a rodina správně zvolila civilní pohřební službu.

a kde jsou novinky?

Hattori-Hanzo

Jasný útok na dějiny Itálie. Popírání partyzánského hnutí, diskriminace církve, práv mrtvých, postupující revizionismus, demokracie v ohrožení atd. atd.

Zde je to, co by měla církev zakázat: „V centru Říma, poblíž náměstí Piazza Navona, je bazilika Sant’Apollinare. V kryptě, kde jsou pohřbeny ostatky papežů, kardinálů a křesťanských mučedníků, je hrobka Enrica De Pedise, jednoho z nejmocnějších vůdců ‚gang della Magliana‘. (nejmocnější zločinecká organizace, která kdy v Římě existovala – pozn. překladatele), zabit 2. února 1990.“ .

Zákaz “Bella ciao” – ano. Je dobré žehnat vojákům a zbraním?

Doufám, že se nedostanu do problémů, když zazpívám pár písní Marilyna Mansona?

Kchronos, 03-05-08 18:49

Zasvěcení partyzánu Egidiovi z jednoho z největších náměstí na světě: YUOTUBE Modena City Ramblers «O, Bella Ciao». Egidio, oklamali jsme je! OK! Ať žije svoboda!

Autor překladu: čtenář InoSMI.Ru — Itálie

Poznámka: Redakční rada InoSMI.Ru nezodpovídá za kvalitu překladů našich vážených čtenářů